Včelařská konference

a.turčáni (94.229.32.130) --- 16. 5. 2011
Re: Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52231)
2/kdyby klád byl o něco větší třeba by se nerojil

Prehliadli Ste jeden fakt, že včelstvo v kláte má stále kde stavať, ostáva mu zastavať 50 cm! Včely v prírode nežijú preto aby znášali obrovské množstvo medu, ale toľko aby zimu prežili. To, že som im dal pár litrov navyše bola len moja poistka, pretože som nemohol ich množstvo pre zimou skontrolovať. Názor, že včely sa nebudú rojiť ak budú mať dostatok priestoru je príliš lacné. A čo včely, ktoré žijú voľne na stromoch (npr. v Indii) a bohato sa roja?!
........

No Anton a jak podřezáváš med? Protože to co se dělá dnes rámkama, klátař dělal mistrnnou práci nožem. Tak vlastně upravoval sedlisko, případně když chtěl i donutil stavět více dolů. Takže jinak řečeno, když uměl dobře řezat, méně se včely rojily a oto měl i více medu. Předci nenechávali jen tak med ležet v aulu. Byl docela dost cenný nato aby ho tam i napodzim dodávaly jako ty. Naopak po půli září podřezávali naposledy před zazimováním. A to vše v součtu když se to tak nedělá, spěje ktomu, že ti klát bude stále rojit. Pro vyrovnávání dělali třeba přestavování. To znamená je potřeba minimálně třech podobných klátů. To bylo také protirojové opatření. Také předci uměly spojovat včelstva. Nebyly v době klátů moc blbý a rojení se už tehdy umělo předcházet nebo ho s prospěchem využívat. _gp_

to jsem přehlídl. Každopádně těžko posoudit z jednoho případu, protože je velmi snadné tedy malinko pozměnit posudek : Vzhledem k tomu, že včelstvo usoudilo, že je schopné rojení (čas, snůška, zásoby, síla) a matka pochází z rojivější linie, vyrojili se, což je jejich přirozený pud. To co jsi napsal je správné
- Včely v prírode nežijú preto aby znášali obrovské
> množstvo medu, ale toľko aby zimu prežili. Jsou 50 let intenzivně šlechtěné a selektované včely stále původním druhem, který obýval dutiny v našich zemích? Ne, byla tu úplně jiná včela....
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 16.5.2011 11:08:03
> ----------------------------------------
> 2/kdyby klád byl o něco větší třeba by se nerojil
>
> Prehliadli Ste jeden fakt, že včelstvo v kláte má stále kde stavať, ostáva
> mu zastavať 50 cm! Včely v prírode nežijú preto aby znášali obrovské
> množstvo medu, ale toľko aby zimu prežili. To, že som im dal pár litrov
> navyše bola len moja poistka, pretože som nemohol ich množstvo pre zimou
> skontrolovať. Názor, že včely sa nebudú rojiť ak budú mať dostatok
> priestoru je príliš lacné. A čo včely, ktoré žijú voľne na stromoch (npr. v
> Indii) a bohato sa roja?!
>
>
>

2/kdyby klád byl o něco větší třeba by se nerojil

Prehliadli Ste jeden fakt, že včelstvo v kláte má stále kde stavať, ostáva mu zastavať 50 cm! Včely v prírode nežijú preto aby znášali obrovské množstvo medu, ale toľko aby zimu prežili. To, že som im dal pár litrov navyše bola len moja poistka, pretože som nemohol ich množstvo pre zimou skontrolovať. Názor, že včely sa nebudú rojiť ak budú mať dostatok priestoru je príliš lacné. A čo včely, ktoré žijú voľne na stromoch (npr. v Indii) a bohato sa roja?!

Chcem sa spýtať , prečo v tejto dobe vyhánajú trubcov z úľa?

Chcem sa spýtať , prečo v tejto dobe vyhánajú trubcov z úľa?

V tom je kus pravdy. Kraňská včela neumí dobře využívat pozdní snůšky. do chovu se dostala právě kvůli využívání ranných snůšek. Dnes se začíná s hledáním naší původní včely hlavně v oblasti Šumavy aby se mohlo započít s její záchranou.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 15.5.2011 21:12:36
> ----------------------------------------
> Také byly nádherně rozkvetlé louky, struhy kolem silnic plné kvítí, na
> některých polích bylo více plevele než klásů / to jen obrazně/, podmítalo
> se jen velmi mělce, takže hned dalčí plevel kvetl, ale napřed jsme sbírali
> klásky , pásli husy a kozy a musely se usušit a svézt bubáci či panáci.
> Tatínek říkal, že ze strnišť bývala dobrá snůška Jenže snůška tehdy a nyní
> , to je podstatný rozdíl - byla jiná včela a snůška bývala v podstatě jen
> jedna a koncem léta.
>
>
>

Vyřezávání trubčiny má smysl jen na konci sezóny kdy již včely samy končí jejich chov. To opravdu snížíte počet brouků před nasazením podletní léčby.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Trubci
> Datum: 16.5.2011 09:38:05
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat na počet trubců ve včelstvu.
> V rámci boje proti varoáze se má trubčina vyřezávat a snižovat tím počet
> brouků.
> V rámci boje proti rojení se má dávat hodně stavebních rámků a trubce
> podporovat. Psalo se tu, že sežerou hodně kašičky a dělnice nemají problém
> co s ní a s trubci je lepší nálada ve včelstvu.
> Čemu tedy dát přednost a kde je ta míra, kdy je trubců tak akorát? Čemu
> dáváte přednost vy? Trubců hodně, nebo málo?
>
>
>

Chtěl bych se zeptat na počet trubců ve včelstvu.
V rámci boje proti varoáze se má trubčina vyřezávat a snižovat tím počet brouků.
V rámci boje proti rojení se má dávat hodně stavebních rámků a trubce podporovat. Psalo se tu, že sežerou hodně kašičky a dělnice nemají problém co s ní a s trubci je lepší nálada ve včelstvu.
Čemu tedy dát přednost a kde je ta míra, kdy je trubců tak akorát? Čemu dáváte přednost vy? Trubců hodně, nebo málo?

On je prostor a prostor.

Ne všechen prosotr včelstvo vnímá jako prostor který je určen "k použití".

Na jaře asi hodně záleží na zásobách nad plodem. Toto Wrightoví sedí, jak se přesvědčuji. Když josu v nástavku nad zásoby - nebo jen zbytky zásob, včely tam přecházejí snadněji a rozšiřují tam plod. těleso.

Skutečně v tomto má - snad to mohu hodnotit i za letošek - pravdu. Včely které se rozšiřují nahoru a mají tam místo nemají chuť se rojit.

Samozřejmě se jim dá ještě pomoci k rojení tím, že zanesou úl sladinou, ale to je už o něčem jiném - hlavně pak o prostoru pod tělesem aby měly kam jít s plodem, a nahoře o přidaných nástavkách. Tady už je včely akceptují snadněji.

U těch konfigurací kde není plod. těleso držené VN mezi NN a jede nahoru a pak dolů nemám problém se zaplňováním plodiště sladinou a omezováním matky. V Dadantech to zatím neumím, asi je tam nějaká finta co mi uniká. :-)

Karel

ales molcik (e-mailem) --- 16. 5. 2011
Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52219) (52221)
Pokud udělám oddělek na trvalém stanovišti a nechám ho na místě, tak zalétané včely se vrátí, také to tak dělám. Oddělek má sice tak dva dny na česně klid, ale nouze je donutí vyletět pro vodu. Ale problém je matka. Mám vyzkoušeno, že pokud včelstvo příjde o matku, ikdyž má všechny létavky, tak snůšku má slabší než včelstvo, kde nechám matku a nebo ji vyměním mladou. Včelstvo potřebuje matku, bez ní má jiné starosti než snůšku.

...........
To není až tak pravdou. Včelstvo které přijde o matku nosí dále. Nic se neděje. Problém je, když je to včelstvo v pokročilé rojovce. Potom se snižuje počet výletů, protože se chystá na vyrojení. _gp_

Ahoj Antone,
díky za zajímavý postřeh. Podle mého názoru je to díky několika faktorům současně.
Klát má omezený prostor a v okamžiku, kdy včely cítí naplněnost tohoto prostoru a zvláště pokud do tohoto stadia dospějí v době, kdy očekávají snůšku, musí využít příležitosti a množit se.
To co popisuješ funguje u většiny včelařů, protože jejich technologie je v principu podobná klátu. Hlavně většina včelařů , kterým se včely rojí, podle mých zkušeností nemá cit pro rozšiřování.
Uvedu Ti jiný příklad z letošní sezóny
Včelstvo silné, posílené oddělkem na podzim začátkem apríla v 5NN. 9. apríla jsem kontroloval a zjistil jsem, že včelstvo ploduje na spodních 2,5NN a horní nástavek je skoro prázdný. Navíc jsem našel víc než 10 rojových matečníků. Včelstvu jsem udělal trochu "pořádek" vložil jsem nástavek souší mezi plod, vylámal matečníky. Pak přišlo hezké počasí. Do dnes se včelstvo nevyrojilo, obsazuje slušně 6 NN, již jsem z něj minulý víkend udělal oddělek a přineslo 1.5N medu. Řepka je za půlkou, o víkendu vytočím. Udělám nějaké fotky a pak Ti je pošlu. Obdobně jsem včasným rozšířením o 14 dní pozděli úspěšně reagovale ještě u jednoho včelstva, kterému jsem rovnou přidal 2NN mezistěn., to má dnes 2.5NN medu, odebrány 4 rámky plodu do oddělku. Oddělek jsem dělal týden po rozšíření, oba nástavky měli vytažené mezistěny, ve 3 rámcích byl plod, zbytek sladina.
S pozdravem
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 16.5.2011 07:15:04
> ----------------------------------------
> Nebudu se s Tebou přít, za květu řepky, pokud rozšíříš správně a
> následuje-li příhodné počasí pro snůšku, včeĺy si rojení obvykle rozmyslí,
> protože shromažďovací pud je nejsilnější. R.H.
>
> Reagujem trochu opozdene, no ja mám k tomu iný názor, čo je vo včelstve
> rozhodujúce, či zhromažďovací alebo rozmnožovací pud. Uvediem príklad z
> mojej praxe.
>
> Na včelnici mám včelstvo v kláte na voľnej stavbe, nezasahujem do jeho
> života a ani nechcem, mám ho len pozorovanie ako ono samé reaguje na
> vonkajšie podnety.
> Pred agátovou znáškou dosiahne svoj vrchol a malo by sa"tešiť" na zásobenie
> nektárom svoje hniezdo, ono už 4 roky za sebou rozhodne rojiť a to až
> trikrát. Ostane torzo včiel s mladou matkou a kým sa spamätá je koniec
> možnosti si zhromaždiť dostatok zásob na zimu. Zimuje relatívne slabé s
> pohľadu včelára, ale každú zimu prezimuje, no vždy aj za pomoci mojej,
> dostane svoju obligátnu dávku, aby prežilo.
>
> Prečo toto prírodné včelstvo uprednostní rozmnožovací pud pred
> zhromažďovacím. Veď tým neguje svoje prežite?
>
>
>

Pokud udělám oddělek na trvalém stanovišti a nechám ho na místě, tak zalétané včely se vrátí, také to tak dělám. Oddělek má sice tak dva dny na česně klid, ale nouze je donutí vyletět pro vodu. Ale problém je matka. Mám vyzkoušeno, že pokud včelstvo příjde o matku, ikdyž má všechny létavky, tak snůšku má slabší než včelstvo, kde nechám matku a nebo ji vyměním mladou. Včelstvo potřebuje matku, bez ní má jiné starosti než snůšku.
Zajímalo by mě kdy př. Pazderko ty matky tedy řešíte? Hledat matku v několika set včelstev to je za trest. Ikdyž nemám stovky včelstev, tak snížit čas na jejich prohlídce mě zajímá. Proto jsem se zde před časem zmínil o rojáčku s mřížkou v boku a sklopným náběhem. Kdysi asi před 10ti léty, jsem měl stejnou cestu vlakem z jednoho semináře s J. Boháčem a o tomto rojáčku se vyjadřoval jako o velmi dobré pomůcce vhodné pro rychlejší obhospodařování včelstva. A pokud vím tak on byl propagátorem několika minutového ošetřování včelstev za sezónu (tuším že šlo o 20minut).



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 15.5.2011 12:15:25
> ----------------------------------------
> Nechápu přesně o kolika létavkách mluvíš. Tedy že původnímu zůstane původní
> počet létavek, nebo že to nové si "pustí" své nové létavky ve stejném
> počtu.
>
> Když to dělíš, dáváš matečníky, matky, nebo to necháš na včelách?
>
> Díky.
>
> Karel
> ........
> O těch létavkách je to důležité, a dobré si vyzkoušet několik postupů a ty
> používat. Sám jsem se to naučil podle včel až tak po třech letech co jsem
> to dělal a získal ten pravý citlivý přístup. Matky neřeším. Nějaké drama z
> toho nedělám._gp_
>
>
>

Včelstvo v klátě:
Myslím si že dvě, respektive tři body je možno diskutovatb
1/kdyby jste jej nedokrmil již bychomm o něm nehovořili
2/kdyby klád byl o něco větší třeba by se nerojil
3/kdyby včelstvo nebylo geneticky náchylnější na rojení, nerojilo by se každý rok. Tp že se rojí i poroje je jeho přirozená vlastnost, když se rojit tak pořádně až douplného vyčřerpaní.
J.B.

Mládenci tad si zaměňujete výrazy

1) Strniště se nechávalo z několika důvodů.
a) pro velká podíl ruční práce na to nebyl čas.
b) byl tam podsev následných plodin (kmín, jetel, lucerka)
c) záměrně se nechaly vyklíčit vypadané plevele. (dnes to nahrazují ty herbicidy)
d) Vyklíčené plevele plnily stejnou funkci jeko dnes výsevy svazenky nebo hořčice (chránily půdu před erozí)

2) pletete si orbu s podmítkou i když se to dělá stejným strojem je to rozdíl.
3) právě v dnešní době se zbytky nezaorávají obilovin jen se podmítá aby humus zůstával nahoře tam je užitečnější.
prostě se změnila


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 15.5.2011 17:46:09
> ----------------------------------------
> "Jak vidno, tak o hospodaření s polnostmi moc nevíte... Nechávat strniště
> je krajně nesmyslné a poli to jen ubírá vláhu i živiny. Ne nadarmo platí
> pravidlo: "Za kosou pluh." Ikdyž ne vždy a u všeho to jde praktikovat, vše
> má své pravidla. Pokud někdo někde nechá strniště přez zimu je to jen z
> toho důvodu, že se občas nestíhá, ale dobře to rozhodně"
>
> Já neřeším, jestli o hospodaření s polnostmi něco vím nebo nevím. Jen píšu,
> že kdysi se to prostě tak dělalo.... pamětníci určitě potvrdí. ( strašné,
> tím už jsem taky pamětník )
>
> Na druhé straně všechno se časem mění. Nechávat strniště může být krajně
> nesmyslné dneska, kdy půda je téměř všude mrtvý substrát dlouhodobým
> intenzívním zemědělstvím zbavený humusu a dlouhodobou aplikací
> selektivních herbicidů zbavený semen téměř všech plevelů. Dneska by na
> ponechaném strništi asi nic nevyrostlo kromě nějakých mechů a drobných
> jednoděložných travin a biologické zbytky obiloviny nezaorány by se
> rozložily bez užitku.
> Tehdy to tak nemuselo být......strniště během podzimu zarostlo bohatou
> kombinací plevelů. Místama na poli bylo z divoké hořčice a ohnice téměř tak
> žluto jako dnes ze zeleného hnojení hořčicí. Nezanedbatelné množství zelené
> hmoty tak vyrostlo na poli a leccos z toho určitě obohatilo i půdu , v
> které ještě zbyl nějaký humus z hnojení z dřívějšího soukromého
> hospodaření.
>
>
>

Nebudu se s Tebou přít, za květu řepky, pokud rozšíříš správně a následuje-li příhodné počasí pro snůšku, včeĺy si rojení obvykle rozmyslí, protože shromažďovací pud je nejsilnější. R.H.

Reagujem trochu opozdene, no ja mám k tomu iný názor, čo je vo včelstve rozhodujúce, či zhromažďovací alebo rozmnožovací pud. Uvediem príklad z mojej praxe.

Na včelnici mám včelstvo v kláte na voľnej stavbe, nezasahujem do jeho života a ani nechcem, mám ho len pozorovanie ako ono samé reaguje na vonkajšie podnety.
Pred agátovou znáškou dosiahne svoj vrchol a malo by sa"tešiť" na zásobenie nektárom svoje hniezdo, ono už 4 roky za sebou rozhodne rojiť a to až trikrát. Ostane torzo včiel s mladou matkou a kým sa spamätá je koniec možnosti si zhromaždiť dostatok zásob na zimu. Zimuje relatívne slabé s pohľadu včelára, ale každú zimu prezimuje, no vždy aj za pomoci mojej, dostane svoju obligátnu dávku, aby prežilo.

Prečo toto prírodné včelstvo uprednostní rozmnožovací pud pred zhromažďovacím. Veď tým neguje svoje prežite?

Zdravím vás. Dnes jsem vytočil první várku z řepky z první včelnice. Z 15 produkčních včelstev jsem vytočil přes 2 metráky a to je řepka teprve v polovině květu. Snad bude letošní sezonaq pro nás včelaře přívětivější, než ta lonská. Přeji všem úspěšnou sezonu a pokud možno žádné roje. Zdraví P.S

"Také byly nádherně rozkvetlé louky, struhy kolem silnic plné kvítí, na některých polích bylo více plevele než klásů / to jen obrazně/, podmítalo se jen velmi mělce, takže hned dalčí plevel kvetl, ale napřed jsme sbírali klásky , pásli husy a kozy a musely se usušit a svézt bubáci či panáci. Tatínek říkal, že ze strnišť bývala dobrá snůška Jenže snůška tehdy a nyní , to je podstatný rozdíl - byla jiná včela a snůška bývala v podstatě jen jedna a koncem léta."

Dříve se prostě hospodařilo tak, že všude aspoň pár procent životního prostoru zabíraly všelijaké kvetoucí rostliny a plevely. Dneska jsou technické prostředky prostě dokonalejší nebo lidi citlivější na alergie či línější.
U nás dříve byla nějaká snůška v podstatě furt. Na vesnici na zahradě to začalo snůškou z ovocných stromů, kterých byly tehdy plné všechny zahrady. Z toho se přešlo na snůšku ze smetánky a po druhé polovině května na snůšku z květů z travních porostů před sečením na seno. Červen byla trochu přestávka, ale snůšku pořád držely všelijaké kvetoucí trávmíky postupně obsekávané pro píci pro třeba králíky. V červnu se občas objevovala medovice z všelijakých listnáčů, možná ovocných stromů. Ćervenec byl vyloženě lípový, ať už z květů nebo medovice a srpen byl takový "dojížděcí" , z trávy sekané na otavu, z pastvin z bílého jetele, nějaká medovice, všelijaké okrasné kytky ze skalek...
V lese to začalo lesními kytkami pod listnáči v dubnu, potom řepkou, potom v polovině května javory kleny a květy z luk , v červnu se rozjely lesní maliny a první medovice, plevely v plodinách v polích byly v květnu a červnu jen podněcovací , v červenci zase lípy, v první polovině srpna potom medovice a všelijaké srpnové květy, ostružiník a další...
Strniště u nás na severní Moravě tehdy kvetly hořčicí a ohnicí nejdřív tak na začátku září, podle toho , jestli zemědělci sklidili obilí rychle nebo jim to trvalo. Bylo to v té době dilema. Jestli počkat s krmením po polovině září a nechat včelky ještě do té doby nanosit ze strniště nějaké kilo medu nebo krmit už v srpnu a nechat jim to jako podněcování. Tehdy v zadovácích posunout krmení na tak pozdě nebyl problém ,ale pokud bylo na podzim špatné počasí, bylo to už poznat na rozvoji příští rok.

Dneska se travní porosty sekají v okolí měst, aby kvůli alergiím nekvetly, na zahradách se sekají kvůli pohodlnosti, skalky a podobné okrasné porosty jsou moc pracné, ovocné stromy taky mizí, v polích zmizely květy v polích a lukách kvůli intenzifikaci výroby, v lesích likvidují plevelné lípy a javory, medovice je nějak mnohem méně než dříve.
Jedině když někdo začne hospodařit přírodním způsobem nebo extenzívním způsobem, tak se mu na polích, loukách a pastvinách objeví zase kvetoucí rostliny. Nebo když někde vyhlásí nějakou chráněnou oblast, chráněnou skupinu skal, louku, lom a podobně....

Také se oralo píšete -- psal jsem, že se oralo, tehdy orba byla až na podzim, ale po sklizni obilí se jemné orbě říkalo podmítání a to se strhávalo měkce jen to strniště, proto kvetoucí plevel se hned obnovoval K tomu docházelo hodne pozdě až v srpnu, napřed se všachno seklo kosou, obilí se muselo usušit a pak svézt do stodol a to trvalo měsíc. Dnes to pro kombajny je suché na stojato, ale až v srpnu . Také si možná pamatujete první družstevníky, kteří sušili obilí místo v bubácích, panácích, mandelech..na silnicích , betonových plochách, u nás také v tělocvičně a kulturním sále, později v sušičkách kde se topilo a pod.

A taky se oralo !!! A to vzpominam ac nepametnik na dobu socialistickeho druzstva.Dnes na polich hospodari soukrome druzstvo,10 cm se pomele na jemno,oseje,pak 2 dny vali,pak zaprsi radne a na poli zustane jen hole kameni.Soc.zemedelci byli bridilove proti dnesnim,na jedinych par hektarech kvalitni cernozemne nechat postavit solarni obludu,to by je nenapadlo.Ac obvinovani z pouzivani jedu,proti dnesnim chemikum s kraviny bez krav to byli jenom "cajicci".

Také byly nádherně rozkvetlé louky, struhy kolem silnic plné kvítí, na některých polích bylo více plevele než klásů / to jen obrazně/, podmítalo se jen velmi mělce, takže hned dalčí plevel kvetl, ale napřed jsme sbírali klásky , pásli husy a kozy a musely se usušit a svézt bubáci či panáci. Tatínek říkal, že ze strnišť bývala dobrá snůška Jenže snůška tehdy a nyní , to je podstatný rozdíl - byla jiná včela a snůška bývala v podstatě jen jedna a koncem léta.

"Jak vidno, tak o hospodaření s polnostmi moc nevíte... Nechávat strniště je krajně nesmyslné a poli to jen ubírá vláhu i živiny. Ne nadarmo platí pravidlo: "Za kosou pluh." Ikdyž ne vždy a u všeho to jde praktikovat, vše má své pravidla. Pokud někdo někde nechá strniště přez zimu je to jen z toho důvodu, že se občas nestíhá, ale dobře to rozhodně"

Já neřeším, jestli o hospodaření s polnostmi něco vím nebo nevím. Jen píšu, že kdysi se to prostě tak dělalo.... pamětníci určitě potvrdí. ( strašné, tím už jsem taky pamětník )

Na druhé straně všechno se časem mění. Nechávat strniště může být krajně nesmyslné dneska, kdy půda je téměř všude mrtvý substrát dlouhodobým intenzívním zemědělstvím zbavený humusu a dlouhodobou aplikací selektivních herbicidů zbavený semen téměř všech plevelů. Dneska by na ponechaném strništi asi nic nevyrostlo kromě nějakých mechů a drobných jednoděložných travin a biologické zbytky obiloviny nezaorány by se rozložily bez užitku.
Tehdy to tak nemuselo být......strniště během podzimu zarostlo bohatou kombinací plevelů. Místama na poli bylo z divoké hořčice a ohnice téměř tak žluto jako dnes ze zeleného hnojení hořčicí. Nezanedbatelné množství zelené hmoty tak vyrostlo na poli a leccos z toho určitě obohatilo i půdu , v které ještě zbyl nějaký humus z hnojení z dřívějšího soukromého hospodaření.

Jak vidno, tak o hospodaření s polnostmi moc nevíte... Nechávat strniště je krajně nesmyslné a poli to jen ubírá vláhu i živiny. Ne nadarmo platí pravidlo: "Za kosou pluh." Ikdyž ne vždy a u všeho to jde praktikovat, vše má své pravidla. Pokud někdo někde nechá strniště přez zimu je to jen z toho důvodu, že se občas nestíhá, ale dobře to rozhodně není.

Nechápu přesně o kolika létavkách mluvíš. Tedy že původnímu zůstane původní počet létavek, nebo že to nové si "pustí" své nové létavky ve stejném počtu.

Když to dělíš, dáváš matečníky, matky, nebo to necháš na včelách?

Díky.

Karel
.........
O těch létavkách je to důležité, a dobré si vyzkoušet několik postupů a ty používat. Sám jsem se to naučil podle včel až tak po třech letech co jsem to dělal a získal ten pravý citlivý přístup. Matky neřeším. Nějaké drama z toho nedělám._gp_

"No,radši vidím na jaře co nejsilnější včelstva,která mi donesou z jarní snůšky několik desítek kg medu,protože se může docela dobře stát,že už žádný jiný med nebude.

Dřív se na pole kromě obilí a řepek silo ještě dost plochy hořčice,slunečnice a dalších plodin,které daly včelám další vydatné snůšky.Dnes narazit na něco takového je téměř vzácností,výkup takové věci už moc nevykupuje.Akát je zredukovaný mrazem,lípa je podobně vzácná jako lesní medovice-když pominu,že kde les není,nemůže být ani medovice(až na odpornou břečku ze mšice makové).

Takže lepší je řešit řídký med než med téměř žádný(v případě vyzimovaných slabochů). "

No, já už jsem se naučil, že "co nejsilnější" znamená v přírodě vždy plýtvání. Vždycky se do toho musí vrazit příliš moc surovin a práce. Stejně tak jako když se někdo snaží vytěžit nabídku v přírodě co nejvíc na sto procent.
Mnohem lepší je dělat tyhle věci co nejoptimálnější a nabídku v přírodě vytěžovat do určitého procenta, něco tam vždy nechat. Jinak v přírodě i po řepce vždy pro včely něco je, protože jinak by situace byla katastrofální, od poloviny května po krmení na zimu by se muselo dávat včelám každý den aspoň půl kila cukru. takových 30 - 50 kilo cukru by každé včelstvo spotřebovalo během léta plus ještě cukr na zimu ( cukr na plodování v srpnu, září, říjnu a listopadu plus cukr na zásoby nutné na přezimování plus cukr na zásoby nutné pro jarní rozvoj )
Nabízí se tedy chovat včely tak, aby po řepce tu sladinu, kterou jinak nasbírají pro sebe a celou spotřebují, spotřebovaly jen částečně a částečně přinesly i něco včelaři. Když to bude půl na půl, už to bude takových 15 - 25 kilo medu na včelstvo a to je hodně dobré.
Jinak doba se mění a s ní se mění i všelijaké věci. Třeba kdysi bylo normální posekat pole s obilím a to strniště nechat tak až do doby, kdy bylo nutno sít nebo sadit. Na další obilí bylo strniště do září, na brambory nebo řepu bylo strniště přes zimu. Z plevelů, které tam za tu dobu vyrostly, hlavně hořčice a ohnice, byla každoroční kvalitní podzimní podpůrná snůška. plus nějaká snůška v časném jaru. Viz třeba zachycený doklad o tehdejším hospodaření na poli, pohádka Tři oříšky pro Popelku s Šafránkovou a Trávníčkem, na konci jedou spolu po zasněženém strništi. Dneska zasněžené strniště v zimě je věc nevídaná.

GP:
Samozřejmě že je to včelstvo už i po dělení, takže nevím proč bych měl stavět úly jak věžáky, jestliže létavky dělení nějak neovlivňuje a je dokázáno, že právě naopak.
-----------

No proto teď nad hlavu dávám NN medníky - tedy postupně je nechávám včelám stavět. Ale dole asi zůstanu u 24 nebo 30. Podle toho co kde je. Ono zvedat 24cm nad výši ramen je poněkud nepohodlné. I když je člověk mladší jak já. :-)

Nechápu přesně o kolika létavkách mluvíš. Tedy že původnímu zůstane původní počet létavek, nebo že to nové si "pustí" své nové létavky ve stejném počtu.

Když to dělíš, dáváš matečníky, matky, nebo to necháš na včelách?

Díky.

Karel

Zdar. Tady také takové komíny neuvidíš. Napsal jsem:

"Těsně po řepce a v akátu má k dispozici vyzimované včelstvo u mě šest nástavků. To je jakási hranice v našich polohách. Samozřejmě že je to včelstvo už i po dělení, takže nevím proč bych měl stavět úly jak věžáky, jestliže létavky dělení nějak neovlivňuje a je dokázáno, že právě naopak.

Asi nejvíce nepochopitelné je pro mne metoda spojování včelstva před snůškou. Co jsem za krátkou dobu co včelařím jasně zjistil, že velké včelstvo, velké problémy, malé včelstvo malé problémy."
---
Takže je doufám z toho patrno, že se mi nějaké komíny o pěti až šesti nástavkách blbě obhospodařují a pokud bych měl někomu radit, tak mi to připadá odborně divné jako taková rada. Takové komíny se někde staví, ale nemám léšo a navíc nerad padám z výšek.

_gp_
.......
Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 14. 5. 2011
Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186)
Zdar Gusto,

kdyz spocitam podstavec + dno + viko a k tomu 6 nastavku ( 39x24), tak mi vychazi tak 2 m vyska, tak to bude treba radeji stafle. Jestli si nedelas prdel, tak tady u nas na severu, jsem jeste neco takoveho nevidel. Ja si zatim vzdy vystacil s max. 4 nastavky + vysoke dno 13cm + dole nizky nastavek 39x15 na ulozeni sladiny nez ji transportuji vcely nahoru. A to tak vysoke kominy, tady skoro u nikoho neuvidis.

P.

Zdar Gusto,

kdyz spocitam podstavec + dno + viko a k tomu 6 nastavku ( 39x24), tak mi vychazi tak 2 m vyska, tak to bude treba radeji stafle. Jestli si nedelas prdel, tak tady u nas na severu, jsem jeste neco takoveho nevidel. Ja si zatim vzdy vystacil s max. 4 nastavky + vysoke dno 13cm + dole nizky nastavek 39x15 na ulozeni sladiny nez ji transportuji vcely nahoru. A to tak vysoke kominy, tady skoro u nikoho neuvidis.

P.

Chlopi, nechci se ani jednoho z Vás zastávat, ale možná Vaše vzájemné neporozumnění vyvěrá z počtu včelstev, která obhospodařujete. Jestli to dobře chápu, pan Pazderka obhospodařuje na 400 včelstev, Radku ty asi do 30ti je to tak?
S třicítkou si umím představit, že: zjistím nadcházející rojovku, a pakliže chci od včelstva výnos, tak: zlikviduju matečníky, dám větší prostor (pokud je třeba), dám příležitost stavět, seberu jim med (pokud je k vytočení), atd. Ostatně, dělám to taky tak.

S portfoliem nad stovky včelstev si umím představit, že jediná účinná věc je včelstvo přepůlit a předpokládat že ty půlky ještě dají výnos, případně půjdou pryč jakožto oddělky. Taková hra na jistotu, že nepůjdou přes palubu. Taky bych pak nechtěl chodit kontrolovat, jestli se teda vyrojily nebo ne.

Takže pokud je to zhruba takhle nějak, pak máte pravdu, ostatně jako vždy, oba. (-:

Ať se daří, Libor.

"R.P.:Nebo to směřuje k tomu, že snaha zimovat co nejsilnější včelstva poněkud povolí, včelstva budou zimována slabší, přinesou na začátku května méně medu, ale na druhé straně ten med stihnou zahustit."

-----------------------------------------------------

No,radši vidím na jaře co nejsilnější včelstva,která mi donesou z jarní snůšky několik desítek kg medu,protože se může docela dobře stát,že už žádný jiný med nebude.

Dřív se na pole kromě obilí a řepek silo ještě dost plochy hořčice,slunečnice a dalších plodin,které daly včelám další vydatné snůšky.Dnes narazit na něco takového je téměř vzácností,výkup takové věci už moc nevykupuje.Akát je zredukovaný mrazem,lípa je podobně vzácná jako lesní medovice-když pominu,že kde les není,nemůže být ani medovice(až na odpornou břečku ze mšice makové).

Takže lepší je řešit řídký med než med téměř žádný(v případě vyzimovaných slabochů).

Zdraví Pavel

(e-mailem) --- 14. 5. 2011
Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52203)
Ono není co řešit přichází ochlazení tak to vysuší.
pepan
......
Při ochlazení a zachlazení do jednoho dne začíná v plástech řepka krystalizovat. Dělenec kolonie musí být aktivní a pln kast. Ne nějaký žebrák. Občas se to stane, že zkrystalizuje někde u prochladlého kraje, ale je vždy lepší, když se řepka ochladí až v barelu. A bez zbytečné vody pěkně zralá. _gp_

Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
Re: Re: Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52211)
GP, trochu mě mrzí, že jsem začal alespoň občas reagovat na Tvoje příspěvky,ale nemám zapotřebí diskutovat s někým tak agresivním, takže se vracím k minulé praxi - na Tvé příspěvky u mě existuje pouze tlačítko delete.
Take care
Radek

..........
Ano. Delete je namísto diskuze o včelaření a rojovce dobrý tlačítko. _gp_

GP, trochu mě mrzí, že jsem začal alespoň občas reagovat na Tvoje příspěvky,ale nemám zapotřebí diskutovat s někým tak agresivním, takže se vracím k minulé praxi - na Tvé příspěvky u mě existuje pouze tlačítko delete.
Take care
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 18:56:20
> ----------------------------------------
> Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
> Re: Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200)
> Nebudu se s Tebou přít, za květu řepky, pokud rozšíříš správně a
> následuje-li příhodné počasí pro snůšku, včeĺy si rojení obvykle rozmyslí,
> protože shromažďovací pud je nejsilnější. Pokud rozdělíš, ztratil jsi
> alespoň polovinu výnosu. Samozřejmě je třeba se o dané včelstvo zajímat a
> rozdělení třeba za týden ....
> Radek Hubač
> ........
> Za týden by byly v tahu, při nejlepším zblblých rojovkou pár desítek, ne-li
> stovek kil hmyzu, které mohly být už zalétané, dochovávaly by v jedné nebo
> druhé půli matku a měly by po dalším vyrovnávání medu habakuk. Máš dost
> přesvědčivý ráz, ale ve výsledku, tak jak to chápu, dost hororový scénář,
> ... možná to ale tak někomu funguje. Ale mám jiný přístup a s tím i
> celkové výsledky. _gp_
>
>
>

Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
Re: Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200)
Nebudu se s Tebou přít, za květu řepky, pokud rozšíříš správně a následuje-li příhodné počasí pro snůšku, včeĺy si rojení obvykle rozmyslí, protože shromažďovací pud je nejsilnější. Pokud rozdělíš, ztratil jsi alespoň polovinu výnosu. Samozřejmě je třeba se o dané včelstvo zajímat a rozdělení třeba za týden ....
Radek Hubač
.........
Za týden by byly v tahu, při nejlepším zblblých rojovkou pár desítek, ne-li stovek kil hmyzu, které mohly být už zalétané, dochovávaly by v jedné nebo druhé půli matku a měly by po dalším vyrovnávání medu habakuk. Máš dost přesvědčivý ráz, ale ve výsledku, tak jak to chápu, dost hororový scénář, .... možná to ale tak někomu funguje. Ale mám jiný přístup a s tím i celkové výsledky. _gp_

"Kdo se tu baví o matce, tady se jedná o pyl v medníku.
Podsazování nástavků dolů a včelaření bez mřížky, takže se matka nehledá a
> včely neotřepávají?"

Já se ptám, jestli to podsazování, při kterém je spousta pylu v medníku, je myšleno v systému, kdy se mřížka nepoužívá a nástavek s přidanými plásty se tak jen podsadí na spodek úlu nebo jestli je tím myšlen klasický systém s mateří mřížkou, kdy se podsadí nástavek dolů a matka se buď najde nebo plásty s plodem se otřepají, aby se mohly dát nad mřížku.
Protože mřížka tvoří pro pyl v úlu přepážku a pokud se nad mateří mřížku umístí plásty s plodem, tak případný pyl v těch plástech je tím plodem spotřebován a další právě kvůli tomu, že mřížka tvoří přepážku, nad mřížkou prostě není ukládán. Takže při správném vedení je při vytáčení v plástech s medem pylu minimum neboli prakticky žádný.

V systému bez mřížky připouštím, že včelky mohou toho pylu do medných plástů přinést dost.

Kdo se tu baví o matce, tady se jedná o pyl v medníku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 13:42:59
> ----------------------------------------
> "TEN PROBLÉM NEVZNIKÁ PŘI KLASICKÉM PŘEVĚŠOVÁN,Í ALE PŘI PODSAZOVÁNÍ CELÝCH
> NÁSTAVKŮ.
> Právě pak u studené stavby bývá pyl kolem celého hnízda a u teplé na
> předních plástech. Letošní rok byl právě enormní při jarní pylové snůšce.
> Opravdu pak při podsazování toho pylu v horním nástavku zbývalo hodně, až
> několik plástů z poloviny naplněných pylem."
>
> Podsazování nástavků dolů a včelaření bez mřížky, takže se matka nehledá a
> včely neotřepávají?
>
>
>

"Ono není co řešit přichází ochlazení tak to vysuší."

No, v novinách to ochlazení zase trochu přehnali, předpověď tak špatně nevypadá. Bude hodně záležet na místním počasí, kde se deště a bouřky odbudou pozdě k večeru a v noci a včelky tam budou moct přes den za slunce nebo napůl zamračeného počasi pracovat a kde to špatné počasí bude vycházet na den

"TEN PROBLÉM NEVZNIKÁ PŘI KLASICKÉM PŘEVĚŠOVÁN,Í ALE PŘI PODSAZOVÁNÍ CELÝCH NÁSTAVKŮ.
Právě pak u studené stavby bývá pyl kolem celého hnízda a u teplé na předních plástech. Letošní rok byl právě enormní při jarní pylové snůšce. Opravdu pak při podsazování toho pylu v horním nástavku zbývalo hodně, až několik plástů z poloviny naplněných pylem."

Podsazování nástavků dolů a včelaření bez mřížky, takže se matka nehledá a včely neotřepávají?

Nebudu se s Tebou přít, za květu řepky, pokud rozšíříš správně a následuje-li příhodné počasí pro snůšku, včeĺy si rojení obvykle rozmyslí, protože shromažďovací pud je nejsilnější. Pokud rozdělíš, ztratil jsi alespoň polovinu výnosu. Samozřejmě je třeba se o dané včelstvo zajímat a rozdělení třeba za týden, kdy řepka bude dokvétat, nebo se zhorší počasí je potom správná volba.... Šablonovitý přístup jako, že pokud se včelstvo chce rojit, tak ho rozdělit nedoporučuji....
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 10:08:20
> ----------------------------------------
> Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
> Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186)
>
> GP,
> tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a
> včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba
> rozšířit....
> Radek
> ........
> No vidím to jako chybu rozširovat včely když se chystají na rojení.
> Zpravidla se podle síly dělí a ne rozšiřuje._gp_
>
>
>

Ono není co řešit přichází ochlazení tak to vysuší.
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 10:30:49
> ----------------------------------------
> "GP,
> tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a
> včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba
> rozšířit....
> Radek
> ........
> No vidím to jako chybu rozširovat včely když se chystají na rojení.
> Zpravidla se podle síly dělí a ne rozšiřuje._gp_"
>
> Nojo, když přidá nástavek, včely se vyrojí a odnesou med. Když rozdělí
> včelstvo, menší počet včel nedokáže dostetečně zahustit med a zase mu
> vytočený bude tak maximálně na medovinu....
> Snad potom nejlepší řešení, pokud by chtěl se s tím piplat, by bylo projít
> plásty s plodem a vylámat všechny matečníky. rojení se tím posune a včely
> mezitím med zahustí. Pak med vybere a včely potom samy, když nebudou mít
> med a když se trochu popostrčí, rojení zruší. Nebo dát zvlášť matku do
> oddělku s 2 plásty, ve včelstvu vylámat všechny matečníky až na takové 3
> nejmladší a než se vylíhnou, totéž, vybrat zahuštěný med, aby na rojení
> neměly zásoby a přidat nějaké mezistěny, aby se rojové včely zaměstnaly.
>
>
>

TEN PROBLÉM NEVZNIKÁ PŘI KLASICKÉM PŘEVĚŠOVÁN,Í ALE PŘI PODSAZOVÁNÍ CELÝCH NÁSTAVKŮ.
Právě pak u studené stavby bývá pyl kolem celého hnízda a u teplé na předních plástech. Letošní rok byl právě enormní při jarní pylové snůšce. Opravdu pak při podsazování toho pylu v horním nástavku zbývalo hodně, až několik plástů z poloviny naplněných pylem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 10:19:36
> ----------------------------------------
> "Mám radiál a problémy tem pyl nečíní, problém je právě v tom nesmyslném
> převážení pylu tam a zpět.
> právě proto sse mi jeví úly s teplou stavbou lepší, tam bývají pylové
> zásoby na předních dvou plástech a proto jdou snadno vyjmout a ponechat
> včelám v podstaveném nástavku."
>
> O měsíc dříve jsem psal v diskuzi o převěšování , převěšovat nad mřížku
> plásty s mladým plodem, ne s zavíčkovaným plodem. Což je ověřeno
> desetiletími praxe. Kdo tak dělá, nemá problémy s pylem při vytáčení, mladý
> plod pyl spotřebuje. Pokud ovšem nemá očka nad mřížkou otevřená naplno a
> včely tam další pyl nedonesou. Na to je třeba zase určitý rozumný
> kompromis. A plásty plné pylu nad mřížku nedávat.
>
> Co se týká teplé stavby a ukládání pylu, je to matka od matky různé.
> Některá včelstva ukládají pyl výhradně do prvních dvou, tří plástů,
> některá včelstva při teplé stavbě dávají spoustu pylu i dozadu. Cennější
> se mně zdají včelstva, co dávají pyl na krycí plásty i dozadu, protože
> krmičky mají cestovat od plodu za pylem na vzdálenost do cca 3 - 4 plástů,
> více ne. Takže pokud včely ukládají všechen pyl do prvních tří plástů u
> česna, plod na druhém konci plodiště trpí nedostatkem pylu.
>
>
>

"GP,
tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba rozšířit....
Radek
.........
No vidím to jako chybu rozširovat včely když se chystají na rojení. Zpravidla se podle síly dělí a ne rozšiřuje._gp_"

Nojo, když přidá nástavek, včely se vyrojí a odnesou med. Když rozdělí včelstvo, menší počet včel nedokáže dostetečně zahustit med a zase mu vytočený bude tak maximálně na medovinu....
Snad potom nejlepší řešení, pokud by chtěl se s tím piplat, by bylo projít plásty s plodem a vylámat všechny matečníky. rojení se tím posune a včely mezitím med zahustí. Pak med vybere a včely potom samy, když nebudou mít med a když se trochu popostrčí, rojení zruší. Nebo dát zvlášť matku do oddělku s 2 plásty, ve včelstvu vylámat všechny matečníky až na takové 3 nejmladší a než se vylíhnou, totéž, vybrat zahuštěný med, aby na rojení neměly zásoby a přidat nějaké mezistěny, aby se rojové včely zaměstnaly.

"Mám radiál a problémy tem pyl nečíní, problém je právě v tom nesmyslném převážení pylu tam a zpět.
právě proto sse mi jeví úly s teplou stavbou lepší, tam bývají pylové zásoby na předních dvou plástech a proto jdou snadno vyjmout a ponechat včelám v podstaveném nástavku."

O měsíc dříve jsem psal v diskuzi o převěšování , převěšovat nad mřížku plásty s mladým plodem, ne s zavíčkovaným plodem. Což je ověřeno desetiletími praxe. Kdo tak dělá, nemá problémy s pylem při vytáčení, mladý plod pyl spotřebuje. Pokud ovšem nemá očka nad mřížkou otevřená naplno a včely tam další pyl nedonesou. Na to je třeba zase určitý rozumný kompromis. A plásty plné pylu nad mřížku nedávat.

Co se týká teplé stavby a ukládání pylu, je to matka od matky různé. Některá včelstva ukládají pyl výhradně do prvních dvou, tří plástů, některá včelstva při teplé stavbě dávají spoustu pylu i dozadu. Cennější se mně zdají včelstva, co dávají pyl na krycí plásty i dozadu, protože krmičky mají cestovat od plodu za pylem na vzdálenost do cca 3 - 4 plástů, více ne. Takže pokud včely ukládají všechen pyl do prvních tří plástů u česna, plod na druhém konci plodiště trpí nedostatkem pylu.

Můžeš,
jedná se o tak zvaný prodej ze dvora. Pro balení medu se musí dodržovat běžné kuchyňské podmínky. obsak vody v medu nesmí podle normy EU překročit 20 %. norma pro Český med je 18 % vody. Chov do 40 včelstev se považuje za hoby a pro daňové podmíky se příjem do 20 000 nezdańuje.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: mirek <mirek.vecera/=/seznam.cz>
> Předmět: prodej medu
> Datum: 14.5.2011 09:48:03
> ----------------------------------------
> prosim o radu. můžu si dat ceduli,, prodej medu " za okno když nemám
> živnostenský list. Sem včelař. Děkuji za radu.
>
> Mirek
>
>
>

Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186)

GP,
tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba rozšířit....
Radek
.........
No vidím to jako chybu rozširovat včely když se chystají na rojení. Zpravidla se podle síly dělí a ne rozšiřuje._gp_

"docela by mě zajímalo, jak to myslíš. Lehce si odporuješ, napřed je zasíťované dno dobré kvůli sledování napadení a jelikož je varoóza problém všech včelstev v ČR, tak to považuji za dostatečný důvod, proč nedělat jiná dna, která jsou k ničemu, protože neumožňují sledování napadení.... Vychválení coulových den o pár vět dál tady nechápu. Nezajímá Tě snad, jestli máš zdravé včely. "

Když se kdysi dávno říkalo zasíťovaná dna přinesou v zimě do včelstva zimu a včely tak budou špatně zimovat a budou hynout, tak jsem síť ve dnu vyzkoušel a zjistil jsem, že to jsou nesmysly.
Dneska to je obráceně, všichni tvrdí "musí být zasíťované dno". Jenže kdo u všech svých včelstvech přes léto věnuje pokaždé nějakou hodinu vytahování všech podložek a sčítání všech roztočů na nich? Na varoamonitoring stačí dvě včelstva se sítem na stanovišti, ostatní mohou mít klidně pevná dna. Co se týká povinného odevzdávání měli v zimě, není problém dávat podložku dovnitř úlu na prkna. Žádná síť ve dnu být tedy nemusí. Jediné plus, síto ve dnu docela dobře přivádí včelám čerstvý vzduch při převážení úlů. U silných včelstev je to nejspíš podmínka nutná pro převážení.

U sítě ve dnu mě vadí jedna věc a sice podstatně horší hygiena proti prknům. V případě prken včely buď vynášejí nečistoty před úl , kde na ně působí slunce a déšt a jsou tak přirozeným způsobem likvidovány a desinfikovány. Nebo nečistoty zůstanou uvnitř a potom musí případní škůdci vnikat dovnitř česnem , což jim včely znemožňují. Málokdy se škůdci dovnitř dostávají nějakou prasklinou ve dnu. Včelař pak při čištění ty zbytky a nečistoty vyhodí někde dál od úlu. Ale pokud je ve dnu síto, nečistoty a zbytky jím propadají dolů pod úl, kde se chráněny před deštěm a slunečním svitem pěkně hromadí a přitahují škůdce nebo i zlodějky.

Mám radiál a problémy tem pyl nečíní, problém je právě v tom nesmyslném převážení pylu tam a zpět.
právě proto sse mi jeví úly s teplou stavbou lepší, tam bývají pylové zásoby na předních dvou plástech a proto jdou snadno vyjmout a ponechat včelám v podstaveném nástavku.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 08:31:53
> ----------------------------------------
> Dne Friday 13 of May 2011 20:03:28 Radek Hubač napsal(a):
>
> > nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní
> > místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam. Radek Hubač
>
> No dobre,
> ale pak muze zase cinit problemy ten pyl, co byl kolem plodu pri vytaceni
> radialnim medometem.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52187)

GP,
docela by mě zajímalo, jak to myslíš. Lehce si odporuješ, napřed je zasíťované dno dobré kvůli sledování napadení a jelikož je varoóza problém všech včelstev v ČR, tak to považuji za dostatečný důvod, proč nedělat jiná dna, která jsou k ničemu, protože neumožňují sledování napadení.... Vychválení coulových den o pár vět dál tady nechápu. Nezajímá Tě snad, jestli máš zdravé včely?
Radek
..........

Jak si myslíš, že se detekčně monitoruje v sezoně až 500 včelstev. Mouření nato nemám, ale dělat to nějak musím. Typni si jak to dělám pokud nato dojdeš, pochopíš, že si nemůžu odporovat. Zasíťované dna jsem zapomněl, jsou výborná při kočování, ale i tam jsem nachystán podle jednoho čínského videa jinak, kdybych začal opravdu ve velkém na velké vzdálenosti přesouvat. Tam je nutné zastavovat a chladit včely malým proudem vody. _gp_

To Radek Hubač:
Píšete o používání hřebenů při "srovnání" rámků v nástavcích. Můžete to blíže rozvést. A nabízené fotografie laskavě na můj e-mail také. Díky za laskavost. Třešňák.
e-mail: tabela/=/iol.cz

"tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba rozšířit...."

Otázka je, jestli se to už neblíží k technologické hranici množství doneseného medu takhle poměrně brzo na jaře, kdy jsou ještě nízké teploty. Kdy silné včelstvo je sice schopné tolik plástů zaplnit medem, ale už ho nedokáže zahustit, kromě let, kdy bude květen nadprůměrně suchý.
Potom by to směřovalo k tomu, že zahušťovadla medu budou standartní výbavou včelaře. Což není zas tak jednoduchá věc, protože nekvalitní zahušťovadlo, případně zahušťovadlo provozované v málo čistém prostředí dokáže kvalitu medu dost zhoršit.
Nebo to směřuje k tomu, že snaha zimovat co nejsilnější včelstva poněkud povolí, včelstva budou zimována slabší, přinesou na začátku května méně medu, ale na druhé straně ten med stihnou zahustit.

prosim o radu. můžu si dat ceduli,, prodej medu " za okno když nemám živnostenský list. Sem včelař. Děkuji za radu.

Mirek

GP,
docela by mě zajímalo, jak to myslíš. Lehce si odporuješ, napřed je zasíťované dno dobré kvůli sledování napadení a jelikož je varoóza problém všech včelstev v ČR, tak to považuji za dostatečný důvod, proč nedělat jiná dna, která jsou k ničemu, protože neumožňují sledování napadení.... Vychválení coulových den o pár vět dál tady nechápu. Nezajímá Tě snad, jestli máš zdravé včely?
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 23:37:28
> ----------------------------------------
> Tom (88.103.219.174) --- 12. 5. 2011
> Zasíťované dno
> Mám včely ve 4 nástavkách 39/24 a zasíťované dno, které se zá uzavřít.
> Všechny očka otevřená. Teď je problém s množstvím vody v medu a jak se tu
> před časem psalo, při zasíťovaném dnu je podíl vody větší. Doporučujete
> kvůli tomu teď, pár dní před vytáčením síť dočasně uzavřít sololitovou
> deskou? Díky.
> ........
>
> Zcela uzavřít. Nedochází totiž ve zrající směsi medů s větším přístupem
> vzduchu k takové enzymatické chemoautotrofii a tím úbytku vody jako u
> uzavřených den.
>
> Samotný vynález sítí ve dně má podle mých zkušeností význam při zjišťování
> a monitoringu včelích nemocí a nepatrně při získávání vosku.
>
> Zasíťované dna jsem měl v množství 25 a u kolegy jich bylo cca 50, jsou
> dávno z podruk pryč. Nepřesvědčily mne v žádném směru problémů které nesou,
> optimální dle mých zkušeností je pevné coulové dřevo po celé ploše dna.
> _gp_
>
>
>

GP,
tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba rozšířit....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 23:14:47
> ----------------------------------------
> Radek Hubač (e-mailem) --- 12. 5. 2011
> Re: Zas?ovan? dno (52168)
> Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch
> 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale
> neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco
> zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k
> nižšímu přínosu.
> Radek
> ........
> Těsně po řepce a v akátu má k dispozici vyzimované včelstvo u mě šest
> nástavků. To je jakási hranice v našich polohách. Samozřejmě že je to
> včelstvo už i po dělení, takže nevím proč bych měl stavět úly jak věžáky,
> jestliže létavky dělení nějak neovlivňuje a je dokázáno, že právě naopak.
>
> Asi nejvíce nepochopitelné je pro mne metoda spojování včelstva před
> snůškou. Co jsem za krátkou dobu co včelařím jasně zjistil, že velké
> včelstvo, velké problémy, malé včelstvo malé problémy. Takže bych rád
> věděl, co je zamýšleno tím pátým nástavkem. Protože mít na vyzimované
> včelstvo jen pět nástavků je opravdu málo. Děkuji_gp_
>
>
>

pár let už s NNvčelařím, buď je na něm plod nebo pyl, samozřejmě nebudu převěšovat krajní rámky, které obsahují hlavně pyl a zásoby. Já tohle pseudopřevěšování používám hlavně jak jsem psal, když nemám dost souší a nebo když chci vyměnit velkou část plástů plodiště, po vytočení takové rámky vyvařím.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 08:31:53
> ----------------------------------------
> Dne Friday 13 of May 2011 20:03:28 Radek Hubač napsal(a):
>
> > nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní
> > místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam. Radek Hubač
>
> No dobre,
> ale pak muze zase cinit problemy ten pyl, co byl kolem plodu pri vytaceni
> radialnim medometem.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Dne Friday 13 of May 2011 20:03:28 Radek Hubač napsal(a):

> nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní
> místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam. Radek Hubač

No dobre,
ale pak muze zase cinit problemy ten pyl, co byl kolem plodu pri vytaceni
radialnim medometem.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Saturday 14 of May 2011 07:38:22 Libor V. napsal(a):

> Přesně jak píšeš, plodiště na velkých rámcích má své kouzlo, ale dvě r.m.
> to kouzlo nahned zrušej. (-:
> Vyslechnul jsem nejednu přednášku dadantistů, bylo to velmi přínosné,
> poučné, jsem za každou přednášku praktika vděčný, ale jenom mě to utvrdilo
> v tom, že dvojí r.m. není pro mne. Ty ceremonie s tím spojené, jako je
> např. jarní vkládání blinovy přepážky apod. za to nestojí. Moc úkonů, moc
> komplikací. Kdo je hračička, každopádně si zde vyhraje.
> Ať se daří, Libor V.

napriklad v OVP psali o vcelari, ktery ma 2 plodiste dadant a je s tim
spokojen. Na jare je proste rozdeli a na podzim spoji. Tedy zadna Blinova
prepazka.V puvodnim materskem dela med na vytaceni a v oddelcich plasteckovy.
Hlavni vyhoda dadantu tkvi prave v tom tlaceni medu nahoru , alespon tak to
funguje kamaradovi a letos mne. Doufam, ze to bude "pravidlo" , i kdyz u
vcel .....



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jenda napsal:
Celekem se mi zamlouvá i dadant, ale dvě rámkové míry v jednom úle se mi vůbec nelíbí, ale plodiště na velkých rámcích má své kouzlo
-------------------------------------------------------
Přesně jak píšeš, plodiště na velkých rámcích má své kouzlo, ale dvě r.m. to kouzlo nahned zrušej. (-:
Vyslechnul jsem nejednu přednášku dadantistů, bylo to velmi přínosné, poučné, jsem za každou přednášku praktika vděčný, ale jenom mě to utvrdilo v tom, že dvojí r.m. není pro mne. Ty ceremonie s tím spojené, jako je např. jarní vkládání blinovy přepážky apod. za to nestojí. Moc úkonů, moc komplikací. Kdo je hračička, každopádně si zde vyhraje.
Ať se daří, Libor V.

Tom (88.103.219.174) --- 12. 5. 2011
Zasíťované dno
Mám včely ve 4 nástavkách 39/24 a zasíťované dno, které se zá uzavřít. Všechny očka otevřená. Teď je problém s množstvím vody v medu a jak se tu před časem psalo, při zasíťovaném dnu je podíl vody větší. Doporučujete kvůli tomu teď, pár dní před vytáčením síť dočasně uzavřít sololitovou deskou? Díky.
.........

Zcela uzavřít. Nedochází totiž ve zrající směsi medů s větším přístupem vzduchu k takové enzymatické chemoautotrofii a tím úbytku vody jako u uzavřených den.

Samotný vynález sítí ve dně má podle mých zkušeností význam při zjišťování a monitoringu včelích nemocí a nepatrně při získávání vosku.

Zasíťované dna jsem měl v množství 25 a u kolegy jich bylo cca 50, jsou dávno z podruk pryč. Nepřesvědčily mne v žádném směru problémů které nesou, optimální dle mých zkušeností je pevné coulové dřevo po celé ploše dna. _gp_

Radek Hubač (e-mailem) --- 12. 5. 2011
Re: Zas?ovan? dno (52168)
Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k nižšímu přínosu.
Radek
.........
Těsně po řepce a v akátu má k dispozici vyzimované včelstvo u mě šest nástavků. To je jakási hranice v našich polohách. Samozřejmě že je to včelstvo už i po dělení, takže nevím proč bych měl stavět úly jak věžáky, jestliže létavky dělení nějak neovlivňuje a je dokázáno, že právě naopak.

Asi nejvíce nepochopitelné je pro mne metoda spojování včelstva před snůškou. Co jsem za krátkou dobu co včelařím jasně zjistil, že velké včelstvo, velké problémy, malé včelstvo malé problémy. Takže bych rád věděl, co je zamýšleno tím pátým nástavkem. Protože mít na vyzimované včelstvo jen pět nástavků je opravdu málo. Děkuji_gp_

Kominy stoji,ale matka stejne nema kam klast,par vajicek do postavene mezisteny a zbytek mezisteny je okamzite zavaleny medem.V mednicich(ted 3x10 ramku 39x24-davam jen 10 misto 11 ramku) plno medu,jenom vickovani se nejak vlece.Takze kolotoc mednikovych nastavku letos u mne nechce moc fungovat.U stanoviste repka pokvete jeste tak 10 dnu,ale dalsi hektary teprve poradne zacinaji kvest.

http://nd04.jxs.cz/203/828/ed95298389_75970894_o2.jpg

Hmotnost rámku s panenským dílem vážil před vytáčením 3250 g a po vytočení rovných 500 g.
http://nd04.jxs.cz/951/540/bbb46715a8_75970903_o2.jpg

Rámek nemá drátkování, jen křížem vlasec. Po vytočení je neporušen. Celkem jsem z tohoto včelstva vytočil 15 kg medu. Nepotřebuji zvedat nástavky, jsou jen dva, stačí vytáhnout 6 rámků. To ještě med s plodem tam zůstává.
Žádné převěšování ani přidávání výnos nezvyšuje, ale přidává práci včelaři.
B.V.

Kdybych mohl prosit, taky by se mi nějaká fotka hodila. ustec/=/post.cz